Jelikož se ráda naplňuji uměním, ráda kreslím/maluji, byla jsem se podívat na další výstavu! Jinak to, že ráda kreslím, neznamená, že to je má každodenní činnost. Už dlouho jsem nic nenakreslila, naposledy Audrey Hepburn, jako dárek k narozeninám mé milované (ovocíčko), asi tak před rokem. Každopádně mě to moc baví, jen si na to nevytvářím čas. Co se týče výstav, tohle je teprv má třetí výstava a dvě z nich se mi zalíbily moc! (viz. článek o Timu Burtonovi).
Andy je pán a nejvíc mě asi zaujala jeho sada litografií s názvem "Love is a pink cake", nad básničkami, týkajících se reálných a nereálných postav ze starověku, středověku a novověku, jsme se se sestrou celkem nasmály. Vtipný citáty na zdech a nechyběly ani portréty různých slavných osobností. Mezi nejznámější patří pravděpodobně Marilyn Monroe. Samozřejmě bych neodešla bez suvenýru. V expozici jste mohli narazit na dílnu, kde jste si vlastně mohli přímo zkusit vytvořit svůj vlastní suvenýr, pomocí technologií, které sám Warhol převážně používal, nebo si jednoduše zakoupit hotový výrobek. Já jsem se tam zamilovala do keramické termosky s nápisem "I'M OK". Teď už jsem mohla spokojeně odejít.
Po kulturním prožitku jsme se šly projít ke Karlovu mostu, kde nás v podstatě čekal další. Hudební kapela Electroshock - violoncello, housle a doprovod bedny. Jsou to božani, hlavně když spustili "I love Rock 'N' Roll", tak jsem si to zahoukání a potlesk, ke kterýmu se přidali i ostatní, nemohla odpustit. Přihodila jsem jim pár korunek a mířily jsme k Lennonově zdi. Těšila jsem se, až k ní dorazim, vykulim oči a moje rty spustí "wow", ale nic. Asi jsem čekala něco víc. Neříkám, že mě zklamala, co čekat od pografitovaný zdi, žejo. Pár zajímavých částí jsem si vyblejskla, ale pak je nejspíš promazala, protože jsem v telefonu našla jen jednu fotku. A co jsem slyšela o tom přebarvení zdi na bílo, tak mě to fakt rozesmálo, ale jsem ráda, že v tom lidi pokračujou dál!