Kamarádka měla chuť v sobotu něco podniknout, a tak navrhla stavit se v mé oblíbené Vanilkové cukrárně v Teplicích! Protože se naše konverzace poslední dobou často týkala plesových šatů, napadlo mě, podívat se tam rovnou do místních salónů. Bohužel, v sobotu zavírají ve 12 a my měly v plánu vyrazit kolem jedné. Dalším plánem byl tedy mostecký salón, ale nečekala jsem, že i v Mostě budou mít jen do 12, tím pádem se zkoušení šatů odložilo na dobu neurčitou.
A tak jsme přemýšlely, co jiného v Teplicích, když už tam pojedeme. Přes různé plány jako stažení filmů a objednání pizzy, jsme zůstaly u těch Teplic, já navrhla botanickou zahradu, kamarádka z toho byla nadšená a bylo rozhodnuto. Taky bychom to nebyly my, kdybychom ještě neskočily do obchoďáku! Kamarádka potřebovala reklamovat kraťasy a já si chtěla koupit sešity. Tak jo, teď vypadám fakt jako nerd, a přítel mi to sám řekl, ale když já mám ráda hezký, nejlépe roztomilý sešity! Vykouzlí mi to úsměv na tváři a školu zrůžoví. Bez sešitů s kočičkami jsem tedy z papírnictví odejít nemohla! (a ano, nedávno mi bylo 18, hihi)
Následující návštěva kavárny byla velmi uklidňující. Většina lidí seděla venku, tudíž jsme měly interiér pro sebe a ten je na celé kavárně nejkrásnější! Dekorace, všechny detaily jsou k zulíbání. Shodly jsme se, že kdybychom si někdy otevřely kavárnu, vypadala by podobně!
Na řadě byla botanická zahrada, ovšem našim hlavním problémem bylo ji vůbec najít. Navigace nám ukazovala, že je vzdálená tak 2 km, ale když nás vedla do samých slepých uliček, byla pravděpodobně myšlenkami jinde. Zatímco kamarádka za volantem proklínala všechny své předky a vypotila veškeré potní žlázy, dorazily jsme konečně k hledané botanické zahradě!
Rozkoš a nádhera! Poskakovaly jsme po kamenných deskách, vyznačujících cestičku, mezi všelijakými květinami a keříky. Nacházely jsme ztracené lavičky zakryté větvemi stromů, zatímco z různých koutů se na nás blýskala jezírka, které zdobily lekníny. Měly jsme sto chutí si tam na trávě rozložit deku a lehnout si na ní i s piknikovým košíkem. Byla jsem opravdu ráda, že jsem se tam po dlouhé době byla opět podívat. Dále jsme měly zakoupené lístky do skleníku. Těšila jsem se, protože už jsem si moc nepamatovala, jak to vevnitř vypadá. Skleník se skládal ze tří částí, z nichž ta druhá se mi líbila nejvíce! Jakmile se nám otevřely dveře do druhého skleníku, příjemný vlhký vzduch mě okamžitě vtáhl dál a moje uši pohladil zpěv ptáčků. Ach! Rozplývaly jsme se nad vodopádem a kochaly se okolím. Když jsme šly okolo jednoho jezírka, obklopeného kamennou zíďkou, zvědavostí jsem do něj nakoukla a radostí jsem poskočila! V tom jezírku byly želvičky! A želvičky jsou prostě strašně moc awwww. S kamarádkou jsme si tam na chvíli sedly a soutěžily, kdo napočítá víc želv, bohužel ke správnému počtu jsme se asi ani nedostaly, protože bylo spoustu schovaných. Cestou do posledního skleníku jsem nemohla uvěřit svým očím. Měli tam v akváriu i rejnoky! Kteří jsou další na seznamu ze zvířat, které zbožňuji! Radostí jsem pískala jak malá holka.
Při odchodu jsme se nezapomněly ještě zhoupnout na houpačkách jako za dětských let. A jak vypadá váš pěkný den? :)
A tak jsme přemýšlely, co jiného v Teplicích, když už tam pojedeme. Přes různé plány jako stažení filmů a objednání pizzy, jsme zůstaly u těch Teplic, já navrhla botanickou zahradu, kamarádka z toho byla nadšená a bylo rozhodnuto. Taky bychom to nebyly my, kdybychom ještě neskočily do obchoďáku! Kamarádka potřebovala reklamovat kraťasy a já si chtěla koupit sešity. Tak jo, teď vypadám fakt jako nerd, a přítel mi to sám řekl, ale když já mám ráda hezký, nejlépe roztomilý sešity! Vykouzlí mi to úsměv na tváři a školu zrůžoví. Bez sešitů s kočičkami jsem tedy z papírnictví odejít nemohla! (a ano, nedávno mi bylo 18, hihi)
Následující návštěva kavárny byla velmi uklidňující. Většina lidí seděla venku, tudíž jsme měly interiér pro sebe a ten je na celé kavárně nejkrásnější! Dekorace, všechny detaily jsou k zulíbání. Shodly jsme se, že kdybychom si někdy otevřely kavárnu, vypadala by podobně!
 |
| Seděly jsme zrovna v jednom z nejsladších koutů kavárny. <3 |
Rozkoš a nádhera! Poskakovaly jsme po kamenných deskách, vyznačujících cestičku, mezi všelijakými květinami a keříky. Nacházely jsme ztracené lavičky zakryté větvemi stromů, zatímco z různých koutů se na nás blýskala jezírka, které zdobily lekníny. Měly jsme sto chutí si tam na trávě rozložit deku a lehnout si na ní i s piknikovým košíkem. Byla jsem opravdu ráda, že jsem se tam po dlouhé době byla opět podívat. Dále jsme měly zakoupené lístky do skleníku. Těšila jsem se, protože už jsem si moc nepamatovala, jak to vevnitř vypadá. Skleník se skládal ze tří částí, z nichž ta druhá se mi líbila nejvíce! Jakmile se nám otevřely dveře do druhého skleníku, příjemný vlhký vzduch mě okamžitě vtáhl dál a moje uši pohladil zpěv ptáčků. Ach! Rozplývaly jsme se nad vodopádem a kochaly se okolím. Když jsme šly okolo jednoho jezírka, obklopeného kamennou zíďkou, zvědavostí jsem do něj nakoukla a radostí jsem poskočila! V tom jezírku byly želvičky! A želvičky jsou prostě strašně moc awwww. S kamarádkou jsme si tam na chvíli sedly a soutěžily, kdo napočítá víc želv, bohužel ke správnému počtu jsme se asi ani nedostaly, protože bylo spoustu schovaných. Cestou do posledního skleníku jsem nemohla uvěřit svým očím. Měli tam v akváriu i rejnoky! Kteří jsou další na seznamu ze zvířat, které zbožňuji! Radostí jsem pískala jak malá holka.
