Čauky mňauky!
Kdo by řekl, že už bude zase jaro? Nebo otázkou spíš je, jestli jaro vůbec bude, protože tohle počasí je jeden velký vtip, kterýmu jsem se ale už přestala smát. Vzbudím se do zasněžené krajiny, což by nebylo tak překvapivý, kdyby se během dne nevystřídal zbytek ročních období. A možná tohle všechno bylo příčinnou mýho dvoudenního umírání během velikonočních prázdnin. Jak jinak strávit prázdniny než v posteli, žejo. Ikdyž upřímně, v tý posteli bych byla, i kdybych nebyla nemocná. Nedokážu ani popsat, co mi přesně bylo, ale nebyla jsem schopna chůze, aniž by se mi zamotala hlava, která mě neustále bolela. Připadala jsem si jak topení a nemohla jsem sníst žádný jídlo bez toho, aniž bych ho dostala zas ven.
Naštěstí ty dva dny ležení v posteli mi stačily k tomu, abych byla v sobotu zas fit. Ne úplně teda. Nechuť k jídlu jsem měla pořád, ale šla jsem konečně mezi lidi! Sešla jsem se zas po 1654353 letech (možná o pár let míň, tak dlouho se ani neznáme) s kámošem z Dánska. Teda, neni z Dánska, ale studuje tam, no to je jedno. Počasí bylo naštěstí celkem fajnový (podle mě se uklidnilo, protože jsem se uzdravila, určitě jo.). Takže jsme nemuseli sedět někde zalezlý v kavárně, proti kterým nic nemám, ale prostě proč, když je hezky. A kamarád přišel s tím, že by si rád upletl pomlázku, haha, proč ne, tak jo, tak jdeme. No, vybírání proutků trvalo dýl, než samotný proces, ale výsledek můžete vidět tady. Můžu říct, že jsem poprvé v životě vyráběla pomlázku, nebo bič, zbraň nebo tak (je skoro větší než já).
Protože se ochladilo, nakonec jsme tu kavárnu uvítali.
Neděle? No uteklo to docela rychle. Rozhodla jsem se jet za svou sestřenkou, která bydlí v Teplicích. Domluvily jsme se, že se sejdem a někam zajdeme. Ovšem, když jsem byla ve vlaku, volala mi, že jede z Dubí a nestihla autobus, a že ji další jede za hodinu, ok. Nejdřív jsem nevěděla, co tam budu přes hodinu sama dělat, ale jakmile jsem vystoupila na nádraží a došla ke Galerii, tak jsem se usmála a vzpomněla si, jaká sem. Nemůžu říct, že mě nakupování přímo baví, ale můžu říct, že si oblečení prohlížim dlouho a ještě dýl si ho zkouším. "Jdu se podívat po nějakých plavkách." No, po chvíli prohlížení a zkoušení různých kousků mi volala sestřenka, kde jsem a ona už uběhla hodina! V obchodech prostě nedokážu vnímat čas a samozřejmě jsem si žádný plavky nekoupila, ale v tašce jsem si nesla nový high waist džíny (zkuste odolat džínám za 349,-) a bílý crop top bez výstřihu za 179,-, pokud si dobře pamatuju; oboje z H&M. Takovýhle džíny jsem chtěla už dlouho a mám z nich velkou radost!
Posléze z toho byl další den strávený v kavárně, as usual.
Velikonoční pondělí jsem skoro celé prospala, takže asi budu brzo stará (ne). A co vy? Dostaly jste na zadek, holky?
