Tři roky lusknutím pryč aneb jsem ve čtvrťáku

Taky vnímáte, že se ručička na hodinkách točí rychleji než by měla?

Přibližně před dvěma měsíci mi bylo 18 let, radujme se!

Přesto si připadám jako bych se zasekla někde ve věku 10 let. Dokonce nedávno jsem se bavila s 15letými a ti si mysleli, že jsme si věkově rovni.

Proč tohle vůbec rozebírám, uvědomila jsem si najednou, že už patřím ve škole mezi ty, ke kterým jsem vzhlížela, když jsem nastoupila na gympl. No, asi to přeháním, už nejsme na základní škole, ale dá se to trochu přirovnat. A hlavně, když se porovnám s lidmi z nižších ročníků, vypadají nebo dokonce i jsou starší jak já.

Když jsem poprvé vešla do své třídy, v roce 2012 tuším, přišla jsem mezi posledními. Jakmile se moje oči střetly se všemi ostatními, lehce jsem zpanikařila a rychle jen hledala volné místo, které na mě čekalo uprostřed třídy. Sedla jsem si a ani jsem se nestačila pořádně porozhlédnout, s kým budu vlastně po 4 roky sdílet stejnou třídu. Ani si vlastně tolik nepamatuju, jak jsem se s ostatníma více skamarádila. Úplně první obrázek o mých spolužácích jsem si udělala, když jsem si četla rozvěšený seznam jmen třídy 1.B. "Samý divný jména - divný lidi" to bylo první, co jsem si usmyslela. Divný lidi se začali projevovat a na facebooku vytvořili třídní skupinu."A kdo, že je ten kluk Tran Thanh Thanh?" - "To jsem já." odpověděla jsem. Divný lidi už nebyli tak divný, ale docela i vtipný. S některými jsem si začala i psát a slibovat si společné svačinové přestávky. (viď, Kory! - bohužel jsem tě ve třídě ze začátku ani nepoznala.)

Všechno se pravděpodobně odehrálo na adapťáku, kde bylo vlastně cílem se sblížit, vzájemně se poznat. Když se mi tak vykreslují různé střípky, zážitky, které jsem tam s mými budoucími spolužidličkami zažila, upřímně se mi pár lidí vymazalo z paměti a vůbec si nevybavuji, že tam byli taky (promiň Kadli).

Následovaly  tři prosmáté roky, během kterých jsme si prožili mnohé, - od modliteb za hezké známky ve škole až po ty večery, které si většina z nás ani nepamatovala (já naštěstí jo :D). Nejraději jsem měla školní akce, ať už jednodenní nebo dokonce více! A to už od základky, školy v přírodě byly prostě nejlepší a nikomu se nám nechtělo nikdy domů! Na gymplu nás sice žádná škola v přírodě nečekala, ale jak jsem už psala, začalo to adapťákem, který tu školu v přírodě docela připomínal. V lednu nás čekal lyžák, kterého jsem se bohužel nemohla účastnit, což mě mrzí až do dnes. Ale vynahradila jsem si to na začátku druháku přibližně týdenní dějepisnou exkurzí ve Francii a Lucembursku. <3 Kde nás ze třídy bylo teda asi 5, ale užily jsme si to maximálně. Teda aspoň holky, které mě každé  ráno musely tahat z postele všelijakými způsoby vydírání (love ya girls).

Na jaře ještě v prváku náš čekalo naše první (a mám pocit, že zároveň i poslední povolený) POSLEDNÍ ZVONĚNÍ! Pořádně jsme to všichni schytali! Možná jsem neměla štěstí na vajíčka, pěnu a spreje, za to jsem byla obětí izolepy a to dvakrát! Když nám vtrhli do dveří, zaměřil si mě nějaký čtvrťák a obmotal kolem mě i s židlí izolepu. Následovalo skoro to samé, akorát na chodbě, když jsem byla odchycena celou bandou, která se mnou začala točit a oblepenou izolepou mě nechali ležet na zemi :D. Po zábavě došlo k horšímu a to, že od dalšího roku to vedení školy zakázalo, asi z důvodu stížností rodičů. Další rok se naštěstí jen tak nevzdali a řádili aspoň okolo školy a ne v ní. A minulý rok to vzali tak hezkým způsobem, že mi málem ukápla slzička. Chodili po škole, zpívali, hráli na kytaru a kdo jim to dovolil, na toho si památečně čmárli.

První třídní focení! (vypadá to, že spím, ale doopravdy se usmívám :D)

Druhák jsem si hned na ze začátku zpestřila výletem do dějin (jak už jsem psala). Byl podzim a začaly taneční! Do kterých jsem sice nebyla přihlášená, ale chodila jsem se dívat a občas jsem se i nenápadně vetřela, stáhla s sebou kámoše a snažila se dělat to, co ostatní. :D Fotky z mých pokusů o tanec je minimum a nemám už ani žádné k nahlédnutí, ale mám schovanou první fotku, kdy jsme se byly s holkami v prváku na taneční podívat.

Na druhák si ani tolik nevzpomínám, ale mám pocit, že to byl jeden z nejlehčích ročníků. První půlrok za námi a došlo na výběr seminářů na další rok, aneb příprava k maturitě, aneb ježiš, ještě ne, proboha, klid. Ano, jakmile jsme seděli od prváku ve škole, každý 5. slovo bylo slovo maturita (♥). Vyberte si prostě v druháku semináře na předměty, které vám mají pomoct k maturitě, po které chcete jít na vysokou školu, když nevíte, na jakou chcete jít, ani z čeho maturovat. A ano, vybrala jsem si 2 semináře ze ZSV (psychologie, politologie), ze kterého jsem se nakonec rozhodla nematurovat, takže kdo se teď do hodin učí zbytečně maturitní otázky z jiného předmětu? Jjj, ukažme si na mě.

Přejděme k úsměvnějšímu tématu a to k tomu, že jsme si ke konci druháku dokázali, že se umíme na něčem domluvit.. teda aspoň polovina třídy. Blížilo se květnové focení a nás napadlo, že bychom si mohli připravit nějaké téma. Nakonec jsme se shodli na havajském tématu a já jsem za to byla velmi ráda. Focení jsme si podle mého docela užili a máme, na co vzpomínat.

Třeťááááák. Hustý, příští rok maturujem! - Ani trochu hustý, upřímně. Slovo Maturita se ve slovním žebříčku dostalo výš a už padlo jako každé třetí. Tak co, už bych se mohla rozhodnout kam na vejšku, co. Furt nic. Tak čím bych chtěla jednou být? Taky nic. A co mě teda vlastně baví? No, začala jsem tančit, ráda spím, koukám na víc seriálů najednou a ráda píšu na blog (jednou do roka, haha). Takže asi taky nic. Své trápení ohledně toho, co po gymplu, jsem se rozhodla odložit na dobu neurčitou (chyba!).

Hektický půlrok utekl celkem rychle a naše třída znova ukázala vzájemnou spolupráci a domluvili jsme si vystoupení na vánoční akademii! Bylo to teda na rychlo, protože jsme se dlouho rozmýšleli, co bychom mohli vlastně dělat. Pár lidí se z toho na poslední chvíli vykroutilo a zbylo nás 10. Přece jenom jsme tomu  věnovali tělocviky nebo suplované hodiny a stálo to za to. Čekala jsem, že to bude fakt trapný, ale zdálo se, že se to lidem líbilo a dokonce to některé i pobavilo, což mě těšilo nejvíce! Vystupovali jsme dvakrát vzhledem k počtu studentů na škole a vím, že jsem z prvního vystoupení byla docela špatná, protože jsem ke konci nestíhala, jelikož jsme se každou chvíli převlékali, ale druhé vystoupení už na tom bylo lépe! Občas i teď si přehrávám záznam, u kterého mi pokaždé cukají koutky a klidně bych si to zopákla!

Ukončení vystoupení písničkou Lazy Song od Bruna Marse + dva havajští tanečníci :D

To ovšem ve třeťáku nebyla jediná skvělá akce. Pokračovaly hned další dvě, a to další exkurze, tentokrát do Polska (Osvětim, Solné doly, Krakov) a dovršením byl VODÁK ♥!

Teď jsem teda ve čtvrťáku. Naším hlavním tématem, kromě maturity, je maturitní ples, na který se těším ze všeho nejvíce. Pravděpodobně jsem si už vybrala i maturitní šaty. Snad vyjdou i všechny okolnosti, co příprava maturitního plesu obnáší a nebudeme mít žádné problémy. Já momentálně lenoším v posteli, opět nemocná. Tenhle rok už tak po stý. Hned první týden školy jsem zůstala doma, pak jsem měla nějaký trable se zuby a teď opět marodím s antibiotiky. A přitom jsem na nemoci nikdy nijak netrpěla *ťuk ťuk ťuk*.

Tak buďte zdraví a učte se! :)